|
|
Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí
Korbel, Václav
Tato studie shrnuje zjištění empirického šetření dopadů výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů ohledně návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Použil jsem čtyři opakovaná dotazníková šetření během roku 2020 a 2021, ve kterých rodiče odpovídali na hypotetické scénáře, ve kterých dvě fiktivní rodiny investují různé množství času a peněz do vzdělávání svého dítěte. Na základě scénářů rodiče odhadovali, kolik bude dítě s danou úrovní investic vydělávat ve 30 letech. Podobně odhadovali, jak moc je pro výdělek důležitá kvalita školy. Tato experimentální metodologie umožňuje identifikovat změny v očekávání rodičů během pandemie.
|
|
|
Returns to higher education: Comparison of the USA and Europe
Patera, Lukáš ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Palanská, Tereza (oponent)
Tato práce zkoumá návratnost vzdělávání ve Spojených Státech Amerických a v Německu a nabízí přehledné srovnání výsledků. OLS regrese je provedena na základě upravené Mincerově rovnice s přidanými nezávislými proměnnými a s umělými proměnnými nejvyššího dosaženého vzdělání namísto počtu let vzdělávání. Výsledky ukazují, že větší investice potřebná pro vyšší vzdělání v USA přináší značně větší návratnost než v Německu a také ukazuje rozdíly vlivu potenciální pracovní zkušenosti na mzdu v obou zemích. Když se však podíváme na celkové příjmy a započteme přímé náklady ve formě školného v Amerických univerzitách, vyšší návratnost je podstatně znegována, především v prvních fázích života.
|
|
|
Returns to schooling in different industries: The case of the Czech Republic
Havlín, Martin ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Čechová, Kristýna (oponent)
Tato práce zkoumá dvě hlavní otázky, které zatím nebyly dostatečně nebo vůbec zkoumány na českých datech. Nejprve práce analyzuje návratnost vzdělávání se zohledněním odvětví, kde jednotlivec pracuje, a poté práce měří, jak se návratnost do vzdělávání liší pro různé skupiny odvětví. Provedeme OLS regresi na základě upravené Mincerově rovnice s umělými proměnnými nejvyššího dosaženého vzdělání namísto počtu let vzdělávání. Výsledky první analýzy ukazují rozdíly mezi návratností různých úrovní vzdělání a také ukazují vliv odvětví na hodinovou mzdu jednotlivce. Výsledky druhé hlavní analýzy odhalují značné rozdíly mezi návratností vzdělávání v různých skupinách odvětví.
|
|
|
Výnosy ze vzdělání ve vybraných zemích
Jonáš, Václav ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá vlivem délky studia a dosaženého vzdělání na mzdy. Vychází z hypotézy, že dodatečný rok vzdělání zvyšuje produktivitu a tím i mzdu. Zkoumá průměrnou délku vzdělání a výnosy ze vzdělání v osmi vybraných zemích. Práce vychází z dat ze studie ISSP (International Social Survey Programme) z roku 2009. Docházím k závěru, že průměrná délka vzdělání se prodlužuje. Výnosy ze vzdělání se obvykle pohybují mezi 5 a 10 % za další rok vzdělání. Tento jev je potvrzen i v této práci. Za použití modelu, který vychází z práce J. Mincera (1974), vypočítávám výnosy ze vzdělání. Tyto výnosy se pohybují v rozmezí od 4,8 do 13,5 %. Dále zkoumám mzdový diferenciál mezi lidmi se základním, středoškolským a vysokoškolským vzděláním.
|
|
|
Why don’t migrants with secondary education return?
Ivanova, Renata ; Jeong, Byeongju
The paper attempts to explain a U-shaped pattern of return migration rates with respect to educational attainment. We develop a two period OLG model with emigration and return migration decisions undertaken by agents heterogeneous in terms of educational attainment. The immigration policy is considered as an additional determinant for the migration decision. The model predicts that the combination of two forces - relative returns to schooling and uncertain opportunities for status adjustment - results in favorable conditions for migrants with secondary education to remain abroad permanently.
|
host ::
RSS.